Plavání kojenců a batolat - Penzion MYSLIVNA, Černý Důl

Mýty o plavání

Mýtus: Kojenci a batolata se v kurzech naučí plavat

Voda klade odpor, čímž posunuje mentální věk dětí o rok zpátky. Opravdovým plavcem se malé dítě může stát nejdřív ve čtyřech až čtyřech a půl letech, a ještě k tomu potřebuje chodit třikrát týdně trénovat. K výuce nejrůznějších plaveckých způsobů je po stránce duševní i pohybové nejlépe připravené kolem devíti let, ale je lepší začínat dřív, protože se tak předchází možnému utonutí. Kurzy „plavání“ mají kojence a malé děti naučit dýchání do vody, orientaci pod hladinou, pádům, seskokům a splývacím polohám, hlavně je však přivyknout vodním radovánkám, aby jim nevadilo mokro v uších, očích a nose.

Mýtus: To, co je naučí v kurzu, zvládneme i doma

Chceme-li mít doma „plavce“ co nejdříve, měli bychom jeho vodní výchovu svěřit odborníkům. Necháme-li mrně provádět přirozené pohyby, připomínající nechvalně známou čubičku, získáme sice časem jistotu, že se neutopí, ale jeho plavecký styl to dlouhodobě poznamená. Dlouho ho totiž nic nenutí provádět správná tempa: vždyť přece plave, tak co? Je to podobné jako když se naučíme psát na počítači dvěma prsty. Při pětiletém výzkumu nechali odborníci jednu skupinu dětí plavat tak, jak jim končetiny narostly a poté je porovnávali s těmi, které se učily tempa jaksepatří. Neutopil se nikdo, ovšem lidé stojící na břehu chtěli děti z první skupiny zachraňovat, protože jejich pohyby připomínaly spíš zápas se živlem.

Mýtus: Děti se nachladnou a častěji stůňou

Ty nejmenší by měly plavat v samostatných vaničkách s vodou teplou 37 °C, větším se teplota trochu snižuje. Proto není pro kojence mladší jednoho roku vhodný veřejný bazén, kde se teplota vody pohybuje většinou kolem 26°C.. Jednak je jim ve vodě určené plavcům zima, jednak tam není vhodné zázemí, kam mohou matky miminka, která ještě neumějí chodit, položit.

Dýchání přes odpor vody má rehabilitační účinky a naopak dětem trpícím problémy s horními cestami dýchacími prospívá. V bazénu je totiž bezprašné a hodně vlhké prostředí, proto je plavání jedním ze sportů, které lékaři doporučují zejména astmatikům.

Mýtus: Plavání způsobuje záněty středního ucha

Záněty mívají ty děti, které jsou k tomu náchylné, jenže je otázka, zda by je neměly i bez plavání. Voda sice do uší vniká, ale bakterie se v udržovaném prostředí ve vodě téměř nevyskytují, chlor je hned zahubí. Dřív se dětem dávaly do uší tampony, ale ošidily se tak o sluchové vjemy. Lékaři tvrdí, že tampony nejsou potřeba, stačí po plavání vysušit zevní zvukovod a hlavně nespěchat hned ven na chladný vzduch. V zimním období by se děti měly aklimatizovat v herně.

Mýtus: Voda je špinavá, protože do ní malé děti čurají

Deset vyčuraných miminek nadělá ve vodě menší škodu než jeden neosprchovaný dospělý!!!

Mýtus: Malé děti se koupají s cizími dospělými a hrozí jim různé nemoci včetně pohlavních

Voda recirkuluje. Přijde-li tedy náhodou někdo špinavý, množství chloru v bazénu navázáním na bakterie klesne, vracející se voda dá signál strojovně a ta přidá další. Ostatně, maminky bývají mezi sebou nejlepšími „policajty“. Pokud se některá neosprchuje bez plavek, vždycky ji někdo na prohřešek upozorní.

Mýtus: Nejdřív se děti musí naučit potápět

Poslední dobou někteří instruktoři praktikují „delfínkování“. Pod tímto termínem se skrývá výuka drilem vycházejícím z jedné ruské metody. Dospělý kojence popadne a dvanáctkrát po sobě ho ponoří a vynoří, napodobuje tak pohyb delfína. Příznivci tvrdí, že to dětem nevadí, protože nepláčou. Plakat ovšem ani nemohou, to by se udusily. Zkušený instruktor před touto násilnou metodou varuje. Je to totiž víc atrakce pro dospělé, zatímco děti stresuje a vyčerpává. Hodiny plavání mají být hravé a mrňata mají nové prostředí objevovat v bezpečné blízkosti rodičů. Voda jim poskytuje jiné možnosti pohybu a i rodiče nacházejí další možnosti her a dovádění s potomky. Hlavně tatínkové se zbavují strachu z toho, že dítě upustí nebo mu jinak ublíží. Nejhorší jsou ambiciózní rodiče, které vede přesvědčení, že co už dokáže sousedovic Anička, to musí jejich Pepíček zvládnout také.

Mýtus: Psychomotorický vývoj malých plavců se násilně urychluje

Diplomová práce Pavly Večeřové na FTVS vedená doktorkou Čechovskou potvrdila, že děti docházející na pravidelný plavecký výcvik jsou o něco šikovnější. Rozhodně však neplatí, že by třeba chodit začaly extrémně dřív než ostatní děti jejich věku, kdy tělo ještě není na nové dovednosti připraveno.

Mýtus: Častý pobyt ve vodě vede k nadměrnému ukládání tuku

To platí pouze pro závodní plavce, kteří v bazénu tráví většinu času. Navíc tělo nadměrným ukládáním tuku reaguje pouze na dlouhodobý pobyt ve studené vodě.