Plavání je jednou z prvních možných aktivit, které podporují vývoj dítěte. Přiměřenou námahou je příznivě ovlivňován srdečně cévní systém. Pravidelným pohybem na suchu i ve vodě dochází k zesílení srdečního svalu a zvětšení srdečních komor. Správná technika dýchání při plavání a cvičení zajišťuje dostatečnou výměnu kyslíku i v okrajových částech plic. Následkem je zvýšení vitální kapacity plic, pružnosti a rozpínavosti hrudního koše. Dýchání je kvalitnější, neboť funguje celá plicní plocha.
Pobyt ve vodě uspokojuje psychické potřeby dítěte a umožňuje jeho rychlejší pohybový vývoj. Vlivem aktivní činnosti dolních končetin ve vodě se zlepšuje střevní peristaltika. Pohyb ve vodě napomáhá odstranění různých nedostatků a vad držení těla. Při plavání je lidské tělo nadlehčováno. Čím více se specifická hmotnost těla blíží specifické hmotnosti vody, tím je to pro plavce výhodnější. K udržení vodorovné polohy těla na hladině není zapotřebí vlastního úsilí. Je odlehčován podpůrný aparát, hlavně kosti a klouby. Díky plavání zesilují rovněž zádové svaly udržující správné zakřivení páteře. Končetinami děti ve vodě rytmicky pohybují, střídá se napětí a uvolnění svalů. Pobyt ve vodě a aktivní cvičení příjemně unavuje a podporuje chuť k jídlu. Děti jsou klidnější, vyrovnanější a dobře prospívají.
K ranému seznamování dětí s vodou nás vedou i jiné důvody než zdravotní či výchovné. Jde o záchranu života dítěte před utonutím. Děti dříve poznají vlivy vody, získají pro ni cit, celkově zesílí. Je tedy předpoklad, že se naučí dříve a lépe plavat.
Otužování samotné je prevencí před onemocněním. Díky otužování se dítě přizpůsobuje vnějším, někdy i extrémním podmínkám. Při podráždění pokožky chladnou vodou dojde k zúžení cév, sníží se tepelný výdej a současně je organizmus nucen zvýšit aktivitu k produkci tepla. Následuje zvýšení oběhu krve a lepší prokrvení kůže, což příznivě působí na látkovou výměnu.
Plaváním, cvičením a otužováním získává dítě nejen z hlediska zdravotního, ale i výchovného. Tím, že se učí vyrovnávat s nepříznivými podmínkami a překonávat je, se u něho rozvíjí vůle, vytrvalost a kázeň. Jsou to činnosti pro dítě zajímavé, při nichž většinou spolupracují oba rodiče. Upevňují psychickou vazbu mezi matkou, otcem a dítětem.
Pravidelný pohyb ve vodě, spojený se cvičením a otužováním, se začleňuje do dětského myšlení jako návyk a tím mnohdy prospěšně ovlivňuje celý jeho život. Návyky tohoto druhu přijímají trvale pouze děti, u nichž jsou aplikovány s něžností, laskavostí a jemným zacházením. Stanou se tak zábavou a radostí, nikoli jen cíleným praktickým nácvikem. Dítě si na ně podvědomě zanechá celoživotní vzpomínku. Často se stávají součástí vzájemné citové výchovy a základem pro citový vývoj dítěte. Dítě získává pocit důvěry a životní jistoty, to je důležitý fakt pro jeho duševní rozvoj.
Cílem není naučit miminko - či menší dítko plavat, ale naučit ho nebát se vody, osvojit si dýchání, splývání a připravit ho na vlastní výuku plavání.